Recenze Theatrhythm: Final Fantasy

            Je tomu právě dva roky, co se na trhu objevila rytmická hra z dílny Square Enixu, který je majitelem značky Final Fantasy. Tato hra dostala název Theatrhytm: Final Fantasy a vyšla exkluzivně pro handheld 3DS od Nintenda. Právě tu si v následujícím review rozebereme. Důvodů je hned několik... ať už třeba to, že se jedná o typ hry, který ne každý preferuje a zvolí si ho, nebo to, že za 2 měsíce vychází druhý díl tohoto rytmického spin-offu s podtitulem Curtain Call.

           

            Hra obsahuje skladby z prvních 13 dílů Final Fantasy a to pouze z těch hlavních, nikoliv z odboček. Standartně se ve hře nachází 5 písní z každého dílů plus několik bonusových, což nám ve finále hodí číslo převyšující 80 skladeb, což je na tento druh her poměrně hodně. Na druhou stranu musíme uvést fakt, že 2 skladby pro každý díl, jenž patří do kategorie Opening a Ending Theme nemají klasický gameplay, který si vysvětlíme níže, ale pouze hrají vedlejší roli a jako jediné se dají přeskočit. Na druhou stranu máte možnost navštívit nintendo shop, kde se dá velké množství skladeb dokoupit za cenu kolem 30 Kč jednu skladbu.

            Během samotného hraní zjistíte, že kromě rytmiky, na které hra staví je zkombinována i s prvky RPG a tak si do svého týmu můžete vybrat 4 hrdiny napříč všemi 13 díly. Z každého dílu jsou samozřejmě jen některé postavy a ne celá soupiska, jak by si někdo mohl myslet. Většinou tu máte samozřejmě na výběr hlavní postavu každého dílu a poté jednu z vedlejších, přičemž u některých dílů naleznete i 3 zástupce. Krásným příkladem je Final Fantasy 7, který zde nabízí hrdiny Clouda, Aerith a také Sephirotha. Za hraní získáváte zkušenosti a díky nim si vaši hrdinové zvyšují level a odemykají si nové schopnosti, díky nimž je poté dohrání skladeb jednodušší. Postavy rovněž disponují 4 základními vlastnostmi, jimiž jsou síla, magie, hbitost a štěstí. Každá z těchto vlastností má jiné uplatnění a že každá postava má jednu tuto vlastnost primární, díky čemuž se navyšuje rychleji než ty ostatní.

            Hra rovněž obsahuje několik módů, které si můžete zahrát. Jako první si určitě zahrajete série (všechny jdou poté hrát i samostatně a to na všechny tři obtížnosti, jimiž jsou základní, expertní a ultimátní), které obsahují všech 5 skladeb. Jak jsem již zmínil Opening a Ending Theme fungují na jiné bázi než ostatní skladby. Nezískáváte za ně žádné zkušenosti ale pouze Rhytmii, což je v podstatě bodová forma melodie, jenž jste nasbírali. V průběhu těchto dvou skladeb pouze vidíte, jak na obrazovce přilétají noty a prochází skrze krystal. V danou chvíli pak musíte na dotykovém displeji ťukat na obrazovku a tím noty sbírat. Zbylé tři druhy skladeb, na něž můžete během hraní narazit jsou BMS – Battle Music Stage, FMS – Field Music Stage a EMS – Event Music Stage. Každá z nich je naprosto odlišná a vyžaduje i jinou strategii hraní, využití postav a jejich schopností. V případě BMS se jedná o rychlou, agresivnější formu hudby, kde naráz vidíte všechny vaše postavy a jakmile zasahujete noty na obrazovce, tak tím zraníte nepřítele, kteří proti vám nastoupí. V závislosti na tom, kolik jich zabijete, jste pak odměněni úměrnou dávkou zkušeností a vaše postavy mohou rychle postupovat vzhůru. Na tento druh kol je nejlépe samozřejmě použít postavy, které mají jako primární vlastnost sílu nebo magii. Na rozdíl od BMS v FMS musíte používat postavy s vysokou hbitostí, protože tyto úrovně obsahují klidnější druh hudby a vaše postava neustále putuje kupředu určitou lokací, přičemž může narazit na NPC postavy, které vás obdarují nějakým tím pokladem. Jako poslední tu máme EMS, které vždy obsahuje na pozadí video obsahující ty nejdůležitější a nejepičtější momenty z každého dílu, přičemž mě osobně přišel tento druh skladeb nejobtížnější.

            V pozdější fázi hry rovněž můžete hrát speciální skladby v režimu Chaos Shrine. Tento mód obsahuje asi 20 skladeb, které v sérii nenajdete, což opět obohatí herní zážitek. Aby toho nebylo málo, tlačítka, které v tomto režimu musíte aktivovat během hraní jsou náhodně složené a tak existuje několik milionů možných kombinací, na které můžete narazit. Každá Dark Note v Chaos Shrine obsahuje celkem 2 skladby. Tou první je adventurní FMS hudba a po ní následuje bojová BMS, která obsahuje monstra podle počínání v prvním kole. V BMS navíc po likvidaci 3 monster narazíte na bosse, který u sebe má speciální předměty nebo střepiny krystalů, které jsou potřebné pro odemknutí dalších postav. Velkou výhodou tohoto módu je i to, že ho můžete pomocí Street Passu hrát online s kamarádem. Díky všem těmto režimům není problém dostat se na herní dobu okolo 150-200 hodin, abyste všechno odemknuli a stali se opravdovými mistry.

            Na rozdíl od ostatních rytmických her jako například Rockband nebo Guitar Hero zde nemačkáte tlačítka, ale plně využíváte dotykový displej. Ve hře se nacházejí celkem 3 druhy tlačítek nazvané Push, Hold a Slide. U tlačítka Push stačí pouze poklepnout stylusem na dotykovku ve správný moment a máte splněno. Pokud se jedná o tlačítko Slide, tak vizuálně je obdobné jako push, ale obsahuje uvnitř i šipku a pro správnou aktivaci musíte na obrazovku klepnout a následně táhnout ve směru, kterým ukazuje šipka. Tyto tlačítka jsou nejzrádnější v celé hře, protože v závěrečných fázích na vyšších úrovních dokáží tyto tlačítka rotovat a vy i přesto musíte zachytit ten správný směr. Poslední druhem je Hold, u něhož musíte tlačítko zasáhnout a držet stylus na obrazovce, tak dlouho než bude lajna ukončena druhý tlačítkem, kde musíte stylus zase nadzvednout. V případě FMS stage rovněž musíte kopírovat určitý tvar křivky, který na obrazovce uvidíte, zatímco v EMS a BMS stačí jen držet stylus na obrazovce.

            Jak již bylo uvedeno, tak krom samotných zkušeností vaše postavy získávají i Rhytmii a za ni mohou odemknout spoustu bonusového obsahu, což celkově prodlužuje dobu, kterou hru můžete hrát. Celkem se dá získat 99 999 rhytmia bodů, přičemž v průměru získáte za písničku okolo 100 bodů (existuje spousta proměnných, kterými lze toto číslo ovlivnit). To samozřejmě není vše, protože hra obsahuje i vlastní set trofejí, které můžete získat splněním určitých úkonů jako například dohrát všechny skladby na nejtěžší úroveň, získat nejlepší bodové hodnocení či použít všechny dostupné předměty ve hře.

Po grafické stránce si hra nevede vůbec špatně i přesto, že vyšlo na 3DS. Vizuální stránka je poměrně jednoduchá, ale i přesto dostatečně dokresluje podstatu hry a fakt, že se jedná o rytmickou hru a nikoliv RPG. Postavičky jak je patrno už ze screenshotů vypadají trochu jako hadrové panenky. Výhodou jednodušší grafiky je pak to, že po dobu hraní nemáte ani minimální problémy s framerate a hra běží plynule bez jakýchkoliv záseků. Hudební doprovod pak tvoří ty největší hity jednotlivých dílů a člověk si tak říká, zdali si přát něco lepšího protože skladby jako One Winged Angel, Dancing Mad nebo Clash on the big bridge jsou opravdu nezapomenutelným zážitkem, který se vám vryje do paměti zlatým písmem.

Theatrhytm Final Fantasy patří do dnes již poměrně velké rodiny rytmických her, která je navíc obohacena o RPG prvky. To vše je doplněno o úžasný herní soundtrack napříč téměř 25 lety života, po které nás Final Fantasy doprovází. Tuto hru bych doporučil jak fanouškům této série, tak i úplným nováčkům, kteří s ní ještě nejsou nijak obeznámeni. Jedná se totiž o jednu z mnoha skvělých exkluzivit, které si jinde než na 3DS nezahrajete a ať už se rozhodnete šáhnout po prvním dílu, nebo počkat na ten druhý, tak rozhodně věřím, že neuděláte chybu.

Konečný verdikt: 85/100