Recenze Sacred 3

Tento týden konečně vyšla hra Sacred 3, která byla mnoha hráči vysoce  očekávána a vkládali do ní veškeré své naděje. Tuto hru si vzalo do své péče studio Deep Silver, který není na herním poli žádným nováčkem, přestože většinou stojí spíš za průměrnými tituly. Navzdory tomu, že oni byly u zrození Sacreda 2, tak musím říct, že 3 je naprostým odvrácením od předchozích dvou dílů a alespoň v mých očích šlo o značný skok směrem dolů.

            Sacred 3 na rozdíl od svého předchůdce není hrou v otevřeném světě obrovských rozměrů, ale pouze jakýmsi malým tunelem, který se spíše než akčním rpg dá nazvat jen bezduchým hack ´n slashem. Tyto tunely jsou pak rozděleny na jednotlivé mise, kterých je ve hře asi 40, přičemž 15 z nich je hlavních a ty mají za účel zobrazit hráčům jakousi dějovou linku, kterou si rozebereme později. Smutným faktem je to, že chodby, ve kterých se pohybujete, jsou obyčejně opravdu malé a hráč má tak opravdu pocit, že si nemůže nic dovolit. Asi i to je důvodem absence mapy, protože by jinak hráč viděl, jak malé tyto chodby jsou. Pokud se navíc rozhodnete dohrát všech 40 misí, tak se bavíme o zábavě na zhruba 6-8 hodin. Hlavní mise vám totiž zaberou zhruba 10-15 minut, zatímco ty malé jen asi 3-5 minut. Když si toto člověk uvědomí zhruba po dvou či třech dohraných kolech, tak si začne říkat, že je asi něco v nepořádku. Vedlejší mise jsou navíc rozdělaný na dva různé typy. Tím prvním je survival, kde musíte přežít 5 vln plných nepřátel a v tom druhém pak zabít všechny nepřátelé v dané lokaci. I přesto, že se navenek jsou to dva typy, tak rozdíl je téměř nulový. Za dohrání těchto misí si obvykle odemknete nějaký ten předmět, který vám zvýší maximální kapacitu lektvarů, totemů a dalších podpůrných předmětů.

            Příběh hry se opět odehrává ve světě Ancaria, která je zmítána nepokoji díky útokům Emperora Zanea a jeho vojsk. Ten se snaží získat artefakt Heart of Arcania (Srdce Arcanie) a s ním se stát Bohem, kterému by se nedokázal nikdo postavit. To je v kostce celá dějová linka, která není nijak značně rozšířena a která vám je v průběhu 15 hlavních misích vysvětlována formou jakýchsi videí formou obrázkové animace. Ty jsou bohužel natolik strohé, že vás po několika kolech přestanou téměř zajímat. Navíc vás v průběhu hraní budou oslovovat Zaneovi přisluhovači, stejně tak jako Zane a ti okomentují vaše počítání a přinesou dodatečné informace. 

            Ačkoliv je Sacred 3 i nadále nazýván akčním rpg, tak bych řekl, že autoři jsou daleko od pravdy s tímto tvrzení. Během hraní si opět můžete vybrat mezi několika různými postavami, za něž toto dobrodružství prožijete. Vybrat si tak můžete Maraka Safiriského bojovníka, Vajru lukostřelce kmene Khukuri, Claire, která je Seraphimskou paladinkou a také Alitheu, která zastává post Ancarijské bojovnice s kopím. Pokud jste si navíc koupili First Edition, jenž je teď jako jediná v obchodech, tak dostanete jako “bonus“ i pátého bojovníka. Tím je Kython  a zastává pozici vraha.

Každá z vašich postav má samozřejmě svůj vlastní rozj, který je ovšem velmi omezen. Najdete zde celkem 4 kategorie a to bojová umění, schopnosti, vybavení a tzv. Weapon spirits. Bojová umění zahrnují vždy celkem 4 lehké, 3 těžké a 1 co-op útok, které můžete dále rozvíjet. Abyste mohli schopnost vylepšit, tak vaše postava musí dosáhnout určité úrovně a následně si ji za získané peníze odemknete. Je celkem na pováženou, že ve hře, kde jsou vaším cílem hordy nepřátel je pouze tak málo útoků. Další kategorií jsou schopnosti, jenž jsou totožné pro všechny postavy. Zde najdete dvě obranné schopnost, kterými jsou uhýbání a vykrývání a dvě pasivní – oživování spoluhráčů a poprava. Ačkoliv jsou obě schopnosti napsány jako pasivní, tak je hráč obě aktivně používá a tak mě vlastně napadá, jestli tvůrci hry znají rozdíl mezi aktivními a pasivními schopnostmi. Vybavení je zde hodně omezené a během prvního dohrání si musíte vystačit jen s jedním brněním a několika zbraněmi, které se dají spočítat na prstech jedné ruky. To bohužel pouze vylepšujete a nijak ho nemůžete získávat či kupovat. U konkurence, které se Sacred snaží konkurovat, v podobě Diabla 3 je na tomto systému hra vystavěna a i po vylevelování postavy můžete nadále vylepšovat pomocí nových předmětů, zbraní a kombinací. Zde vám na výběr nezbývá téměř nic a tak si zjevně po jednom dohrání hru jen tak nepustíte, případně za další postavu. V poslední skupině Weapon spirits získáváte speciální duše, které vám pomohu a zároveň uškodí, proto si musíte vybrat styl jakým se chcete vydat, aby vám duše víc pomohla než uškodila. Například v případě duše vampýrky získáte schopnost vysát při každém zásahu 0,5% zdraví nazpět, přičemž její negativní schopnost tkví v tom, že vám orby zdraví doplní jen 50%. Veškeré levelování těchto duší a vašeho vybavení je navíc automatické, takže vám prostě vyskočí v průběhu hraní. Aby toho nebylo málo, tak jediné, co v průběhu můžete najít jsou truhly s penězi a několika orby, které vám doplní zdraví a energii. 

Negativ už bylo dost a tak budeme muset i něco pochválit. Teď mluvím o prostředí a grafice, která se ve hře povedla. Přestože je Ancaria poměrně malá, tak hráč vystřídá několik různých prostředí a dostanete se tak do přístavů, džungle nebo skal. Takovou třešničkou na dortu se pak stává lávová oblast, která vypadá opravdu nádherně. Autoři si rovněž vyhráli s barevností a celou dobu využívají nádherné syté barvy, které celou grafickou stránku hry dokonale podbarvuje. Je trošku na škodu, že hlavně v počátcích hry jsem měl i menší poklesy frameratu, který naštěstí nejsou nijak tragické a hra na ně později téměř netrpí, takže si ji můžete užít relativně bez problémů. Čas od času rovněž narazíte na nějaké ty menší bugy, jako například to, že nepřátele proběhnou přes zavřenou bránu nebo také zásek vaší postavy, díky němuž jsem v průběhu relativně krátké hry musel hned dvakrát restartovat úroveň. Hudební doprovod se ke hře hodí, bohužel však nejde o žádnou záležitost na dlouhé zimní večery, které byste si pustili.

            Dalším alespoň malým plusem je i multiplayerový co-op, který můžete hrát jako lokálně (max ve 2 hráčích), tak i online po síti (až pro 4 hráče). Díky tomu se hra stane zajímavější a pravděpodobně přiměje ke koupi více hráčů, protože hrát ji sám bude zábava maximálně na to jedno zmíněné dohrání.

           Sacred 3 měl poměrně slušnou základnu hráčů, kteří o něj měli zájem a chtěli dostat další z řady rozlehlých akčních RPG. Místo toho, se snaží přiblížit se ke konkurenci, ale ve všech ohledech za ní až škaredě zaostává a má plno hluchých míst. Pokud si navíc vezmeme v potaz, že během dvou týdnů vychází ultimátní edice Diabla 3, tak vám doporučuji si peníze raději ponechat a utratit je až posléze. Nyní nám nezbývá než zamáčknout slzu zklamání a čekat zdali se někdy vrátí Sacred ve formě v jaké ho známe.

Konečný verdikt: 50/100